Srí Lanka

Čas k přečtení: 16 min.

Když si tak zpětně vzpomenu na Srí Lanku, vybaví se mi hlavně rice & curry, Srí Lančani potřásající hlavou zleva doprava, horké cesty vlakem, zelené čajové plantáže a nádherné osamělé divoké pláže… Je to jedno z těch míst, kam se plánujete vrátit od prvního dne pobytu, protože vám to jednoduše nestačí.

Psal se duben 2017 a my se kousali do rtu, když jsme pročítali recenze na naši leteckou společnost Flydubai: „zpožděné lety o několik hodin, nekomunikující customer service, nedostatečný prostor na nohy“… Co jsme to proboha zarezervovali? Políval nás pot, ale říkali jsme si, že za cenu 9000,- Kč za zpáteční letenku Praha-Dubai-Colombo to prostě musíme vydržet! S očekáváním nejhoršího jsme nastoupili do letadla a k našemu překvapení jsme se za pár bezproblémových hodin ocitli v hlavním městě Srí Lanky Colombu, a to spokojení, odpočatí a naprosto bez zpoždění. Za nás Flydubai na jedničku s hvězdičkou! Pokud by se vám nedejbože přihodilo něco takového, jako je vícehodinové zpoždění, berte to jednoduše jako trénink na punk, který zažijete na Srí Lance.

PÁR TIPŮ NA ZAČÁTEK

  1. Zjistěte si, zda se Vám termín dovolené nekryje s některým ze srí lanských státních svátků. My jsme nevědomky přijeli na srí lanský nový rok, což nám nesmírně zkomplikovalo veškeré cesty (beznadějně vyprodané spoje) a prodražilo dovolenou o několik tisíc (pro vzdálenější přesuny jsme si museli pronajímat soukromé auto s řidičem).
  2. Pokud se chystáte na slavnou cestu vlakem do Ella a nechcete riskovat, že namísto dobrodružného sezení v otevřených dveřích vlaku budete sdílet vagon asi s 300 lidmi a bojovat o kousek čerstvého vzduchu, pak si ve svém itineráři přesně stanovte termín cesty a zabookujte si předem online jízdenky do první třídy.
  3. Ercefuryl, tampony a pantenol jsou nutnost. Nic takového na Srí Lance neseženete.
  4. Buďte připravení, že vám ceny budou stanovovány v závislosti na barvě vaší pleti. Ceny pro turisty jsou mnohonásobné oproti tomu, co platí místní. Například vstupné v botanické zahradě v Kandy je rozděleno do dvou škatulek: první s názvem „turista“ s mnoha nulami, druhá s „nečitelnými klikiháky“ bez nul. Nepochopte mne, prosím, špatně. S vyššími cenami na oficiálních místech jsem jakž takž smířená a současně i dost rozumná na to, abych se pokoušela bojovat s větrnými mlýny. Na pozoru se ovšem mějte tehdy, když vám někdo stanoví cenu jen tak z hlavy (například řidič tuk tuku). Na konci naší dovolené jsme se seznámili s jedním milým mladým Srí Lančanem, který nám objasnil, proč nám spousta místňáků kladla stejnou otázku: „Vy jste na Srí Lance poprvé?“ Nastavovat nebetyčné ceny turistům-nováčkům je tady údajně něco jako národní zvyk.
  5. Zajistěte si ubytování jen na prvních pár nocí a zbytek rezervujte až na místě. My si vždy na booking.com nebo agoda.com vyhlídli určitý pokoj, který byl v daném termínu dostupný, a zavolali z naší srí lanské SIM karty na příslušné ubytování s poptávkou po noclehu. V 99 % případů jsme dostali lepší cenu, než jaká byla uváděná na internetu. Pokud ještě nejste na booking.com zaregistrovaní, prosím využijte k tomu tento odkaz (win win jak pro Vás – dostanete 10 % z ceny za ubytování zpět, tak pro nás – dostaneme odměnu).
  6. Nefoťte se ve stoje zády k Buddhovi – urážíte tím místní a jejich náboženství. Stejně tak nikomu nic nepodávejte levou rukou – levačka je považována za nečistou ruku. A nesahejte malým dětem na hlavu, též je to proti místním zvyklostem.
  7. Pokud jste nikdy nepili černý čaj s mlékem, na Srí Lance začnete, je to národní nápoj a podává se všude za všech okolností.

DOPRAVA PO SRÍ LANCE

Prakticky máte 4 možnosti:

  • auto s řidičem
    • PRO´s: pohodlí a někdy jediná možnost, jak zdolat delší vzdálenosti (máme dojem, že jsme platili cca 700-1000kč za několikahodinovou cestu).
    • CON´s: finančně náročné (nebuďte hloupí a před nástupem do vozidla si vyjednejte cenu); UBER ani GRAB tady nefungují (info z roku 2017), tzn., že není jednoduché na řidiče jen tak narazit (my se vždy poptali na ubytování a spokojili se s tím, co nám bylo nabídnuto).
    • Sri Lanka Taxi Share – když se nám nepodařilo sehnat soukromé auto na ubytování, zadali jsme poptávku online na tomto fóru (tady je stále dokonce náš příspěvek) a za hodinu se nám ozval záhadný pan na telefonu, že nám zajistí auto s řidičem za super cenu. Tak jsme to odkývli, domluvili jsme se na další den na konkrétní hodinu a tak trochu jsme na to spoléhali – no a světe div se, to auto na nás v domluvený čas čekalo.
  • vlak
    • PRO´s: nejlevnější a zejména nejdobrodružnější varianta cestování po Srí Lance – vlaky jsme využívali poměrně hojně a zažili jsme v nich ledasco, dokonce i agresivního místňáka, který se opakovaně pokoušel fyzicky napadnout slovenskou turistku. Jednoduše je to trochu divočina, ale stojí to za to.
    • CON´s: na nejvytíženějších trasách bývají vlaky přeplněné, a když píšu přeplněné, myslím tím doslova přetékající lidmi. Místní jsou na to zvyklí, umí se nacpat do nejmenších skulin a cestují klidně několik hodin vyklonění z vlaku ve stoje pouze na jedné noze (druhá noha se už do vlaku nevešla)… Na druhou stranu to k cestování po Srí Lance neodmyslitelně patří a samotná cesta je TEN zážitek, na který budete navždy vzpomínat.
    • Pokud už budete cestovat vlakem delší vzdálenost, jeďte raději první třídou. Opravdu. Je to levné a nesmírně pohodlné – vagóny jsou klimatizované a máte zajištěno své místo. Jízdenky si můžete obstarat buď přímo na nádraží anebo předem na internetu. Ušetříte si tím spoustu starostí a nervů. Nám se stávalo, že jsme se do vlaku téměř nevešli a když už se nám to podařilo, neměli jsme v něm dostatečné místo pro snesitelnou jízdu ani existenci.
    • Tak jako ve všech ostatních asijských zemích, i na Srí Lance se dá spolehnout na Seat 61 pro všechny informace týkající se vlakové dopravy.
  • autobus
    • PRO´s: velmi levný způsob cestování; poměrně četné spoje; ideální způsob jak překonat kratší vzdálenosti.
    • CON´s: často přecpané lidmi a ne příliš pohodlné; jezdí jak se jim zachce, jelikož nikde neexistuje jízdní řád (tj. na ulici, čekáte, čekáte a stále a pořád čekáte dokud něco nepřijede).
  • tuk tuk
    • PRO´s: jsou všude; jsou boží; jsou levné a je to zábava!
    • CON´s: jsou trochu nepohodlné, jestliže cestujete s většími zavazadly; jsou velmi pomalé.

NÁŠ ITINERÁŘ

Jelikož při cestování jednoznačně preferujeme objevovat přírodu před navštěvováním památek, byl náš 14denní itinerář koncipován tak, že 1 týden jsme strávili v národních parcích a rezervacích a 1 týden na pobřeží. Úmyslně jsme tedy kvůli nedostatečnému času vidět všechno v kombinaci s našimi prioritami vynechali návštěvu slavných srí lanských starobylých měst, jako jsou Anduradhapura, Dambulla nebo Polonnaruwa.

Poupravte si tedy itinerář dle svých preferencí. Při plánování mějte však neustále na paměti, že:

  1. doprava po Srí Lance je časově náročná, a pokud se chystáte cestovat „low budget“, pak
  2. je třeba počítat s náročností i po fyzické stránce.

Jaký byl tedy ten náš itinerář?

  • Colombo –> Kandy (vlak)
  • Kandy –> Kitulgala (tuk tuk)
  • Kitulgala –> Nallathanniya (soukromé auto)
  • Nallathanniya –> Hatton (tuk tuk)
  • Hatton –> Ella (vlak)
  • Ella –> Udawalawe (soukromé auto)
  • Udawalawe –> Embylipitiya –> Tangalle (bus)
  • Tangalle –> Talalla (tuk tuk)
  • Talalla –> Mirissa (tuk tuk)
  • Mirissa –> Weligama (tuk tuk)
  • Weligama –> Galle (tuk tuk)
  • Galle –> Colombo (vlak)

CESTA Z LETIŠTĚ

V Colombu jsme se po příjezdu nezdržovali déle než pár minut a ihned na letišti jsme nastoupili na autobus stojící před příletovou halou a za cca Rs 130 (údaj z roku 2017) jsme se dopravili na colombské vlakové nádraží, abychom zde chytili vlak mířící do Kandy.

Vlak do Kandy odjížděl asi za 4 minuty, takže když jsme doběhli na platformu, veškeré vagóny již přetékaly lidmi a my se do něj tak tak narvali (s dvěma krosnami). Kvůli několikahodinovému letu a působení obrovského teplotního rozdílu na náš organismus jsme nebyli vůbec fit na to, abychom strávili celou cestu do Kandy ve stoje. Ve vlaku nebyl k mání žádný osobní prostor ani kyslík, bylo strašné horko, zapáchal tam pot, všude byla špína a rachot… Po pár minutách na mne šly mrákoty a museli jsme vystoupit na první stanici. Koupili jsme okamžitě jízdenky na další spoj do první třídy a zbytek cesty jsme prospali v pohodlných sedačkách v klimatizovaném vagónu.

KANDY

V Kandy jsme se dlouho nezdrželi a z toho mála jsme ještě k tomu většinu času prospali kvůli jet lagu.

Kromě standardních turistických míst, jako je jezero a palác si vyhraďte hodinku nebo dvě na návštěvu botanické zahrady Peradeniya. Je v ní spousta nádherných rostlin, obrovských bambusů, barevných orchidejí i desítky veselých opičáků.

Pokud vám nevadí bydlet mimo turistické centrum, všemi deseti vám doporučuji ubytovat se v Linwood Bangalow. Majitel Nalin byl jedním z nejmilejších hostitelů, které jsme za veškeré naše dosavadní cesty potkali. Nejenže nám poskytl prvotřídní servis (vyzvedl nás na nádraží, koupil nám vše, co jsme si řekli, sehnal nám řidiče, donesl nám čerstvé ovoce ze zahrady atp.), ale sám se ujal iniciativy a ukázal nám Kandy tak, jak jej vnímá on sám. Vzal nás do univerzity, kde se účastní výzkumu protilátek hadích jedů, provedl nás kampusem a následně nám ukázal výzkumnou biologickou stanici s jedovatými hady. Díky Nalinovi jsme na vlastní oči viděli (a zejména slyšeli) opravdové chřestýše, kteří z naší návštěvy nebyli vůbec nadšení a dávali to výrazně najevo.

KITULGALA

Do Kitulgala jsme se vydali kvůli kaňoningu a raftingu. První z výše uvedených aktivit byl suprový zážitek – navléknou vás do záchranné vesty a pak vás pošoupnou do divoké řeky. Párkrát jsme si také skočili z několika metrové výšky. Po adrenalinovém úvodu jsme byli natěšení na rafting, nicméně tady to začalo docela dost skřípat. V dubnu zřejmě nejsou nejvhodnější podmínky (dry season), takže namísto vzrušující jízdy jsme zažili spíše nudnou a nekonečnou projížďku pod žhavým sluncem. Vše tedy záleží na sezóně, ve které na Srí Lanku přijedete – v případě, že je dost vody, rafting v Kitulgala může být úplně jiným zážitkem.

Pokud hledáte ubytování v Kitulgala, doporučujeme Gallene Gala Nature Resort. Pokud si objednáte bungalov typu deluxe, budete bydlet v romantickém otevřeném bungalovu a usínat při dunění malého vodopádu (na pár minut idylka, ale špunty rozhodně s sebou!).

ADAM´S PEAK

Mnoho lidí se nás ptá, zda výstup na Adam´s Peak stojí skutečně za to. Odpověď je jednoznačně ANO! Výstup na Adam´s Peak řadíme k nejsilnějším cestovatelským zážitkům, protože tolik energie, atmosféry a emocí na jednom místě jsme zažili jen málokde.

Výšlap na horu je nesmírně náročný, o tom žádná. Dodnes si poměrně živě pamatuji, co se mi odehrávalo v hlavě – „Vys*r se na to, proboha!“, „To nedáš!!, „Kašli na to a vrať se.“, „Že jsem radši nezůstala spát.“, „Jak může být ve 3 ráno už takové vedro?“, „Co tady vlastně dělám?“, „Jak může být o pár schodů víc taková kosa?“.

Výšlap je nutné započít okolo 1. až 3. hodiny ranní, dle vaší fyzické kondice. Nejprve z vás lije pot, jako z konve, funíte a lapáte po dechu. Přibližně po jedné třetině cesty se můžete osvěžit u některého z mnoha stánků s čajem a dalším občerstvením. Není tedy třeba s sebou cokoliv nosit. Každý kilogram navíc ve vašem batohu budete nenávidět.

Společně s námi šly nahoru stovky lidí od malých dětí počínaje až po vyzáblé srí lanské seniory opírající se o holi konče. Pohled na každou takovou babičku nebo dědečka mi vždy navrátil sílu do nohou – pokud to zvládnou oni, pak já musím také!

Hora má celkem 2243 m a abyste dorazili až nahoru, musíte zdolat asi 5500 schodů. Trvá to cca 2,5 až 4,5 hodiny. Poslední třetina je docela šílená, protože se z ničeho nic změní teplota, začne foukat ledový horský vítr a pot na zádech vás začne nepříjemně mrazit. Vzhledem k tomu, že jsme nahoru docela chvátali, byli jsme na vrcholu hory s hodinovým časovým předstihem a na východ slunce jsme museli dlouze čekat úplně promrzlí. Pak ale začalo neskutečné přírodní představení v podobě nezapomenutelného barevného východu slunce za horami v doprovodu stovek třepotajících se vlaječek. Výhled slunce, pozitivní energie a opojný pocit díky endorfinům jsme sdíleli se stovkami místňáků i turistů, všichni společně šťastní, že jsme to zvládli a pyšní sami na sebe.

Pokud se rozhodnete na Adam´s Peak vyrazit, není třeba cokoliv plánovat dopředu. Pouze si zajistěte ubytování ve městě Nallathanniya. My jsme spali v Daddy´s Guest House a bylo to na těch pár hodin spánku, než jsme vyrazili na trek, naprosto dostačující. Z hotelu je mimochodem krásný výhled na okolní čajové plantáže, který je možné dosyta si užít při snídani ve venkovní části. K výšlapu není třeba průvodce a není se jak ztratit. Všichni jdou stejným směrem – nahoru.

ELLA

Městečko Ella je něco jako L.A. uprostřed Srí Lanky. Najdete tady spoustu mezinárodních restaurací, kaváren a barů. Městu vládnou spoře odění američtí hipsteři se svými dlouhovlasými babes. Ceny jsou „překvapivě“ několikanásobné oproti ostatním místům.

Ačkoliv se výše uvedený popis může jevit jako odpuzující, nám se v Ella líbilo už jen proto, že po několika dnech jedení samého rice & curry jsme si KONEČNĚ ukojili chuť na západní jídlo. Kromě toho je zde nádherná příroda a pokud se vám poštěstí zarezervovat si ubytování s výhledem, nebude se vám ani chtít vycházet z terasy vašeho pokoje.

Zvedněte ale zadky a běžte se projít na slavnou Ella Rock. Spousta místňáků se vám bude snažit nakukat, že k výšlapu nutně potřebujete průvodce (… Money money money, must be funny, in the rich man’s world…), není to ovšem pravda. Cesta nahoru je relativně fyzicky snadná a orientačně jasná, pokud se budete držet tohoto průvodce (bez něj si to moc představit nedokážeme).

Pokud budete mít slunečno, výhled z Ella Rock je ohromující. Vsadím triko za to, že tady vznikne nový příspěvek na váš instagramový feed.

Jediné na co si dávejte pozor je cesta zpět dolů. Nám se povedlo se ztratit… Nešli jsme totiž stejnou cestou, protože jsme četli, že dolů se dostaneme kudykoli. NENÍ TO PRAVDA ! 🙂

My jsme šli tzv. na pazblink a brzo jsme se ocitli kdesi uprostřed ničeho, pod námi pouze strmý kopec dolů. Když jsme se pokoušeli vrátit, zjistili jsme, že vlastně taky nevíme kudy jít. Nakonec nám nezbylo nic jiného než riskovat celistvost našich končetin a po několika desítkách minut jsme sestoupali kamsi do džungle. Long story short: trochu vystrašení a pobouchaní jsme dorazili na ubytování a tak tak stihli náš smluvený odvoz do další destinace…. (A cestu tam jsme prospali…).

V Ella si určitě vyhraďte více dní a vypůjčte si ve vašem ubytování skútr. My jsme se na něm vydali do Lipton´s Seat – místa, kam si zakladatel společnosti Lipton (ty žluté čaje, co máte kuchyni na poličcce 🙂 ), jezdíval vyčistit hlavu tím, že celý den zíral na tu zelenou nádheru okolo sebe. Pokud tedy chcete vidět nekonečné čajové plantáže, není nutné jezdit speciálně do Horton Plains. V Lipton´s Seat je méně lidí a je to obrovský zážitek projíždět na skútru plantážemi po prázdných vyasfaltovaných cestičkách a možná tam naschvál i trochu zabloudit.

Ubytovaní jsme byli v Raveena Guest House. Vadilo nám sice, že pokoj byl přístupný pouze přes obývák hostující rodiny, výhled ze společné terasy stál ale za to.

UDAWALAWE

Cesta do Udawalawe měla jasný cíl – vidět slony v co možná nejpřirozenějším prostředí! O sloních rádoby dobrosrdečných sirotčincích jsme totiž slyšeli leccos a rozhodli jsme se něco takového jednoduše nepodporovat. V Udawalawe je národní park, kde na 300km² žijí společně asijští sloni, krokodýli, gepardi, pávi, jeleni, ještěři a spousta dalších zvířátek obývajících Srí Lanku.

Ať to zní jakkoliv romanticky a dobrodružně, už i v Udawalawe jsou denně hromady turistů, takže rozhodně nečekejte, že budete slony pozorovat sami. Pravda je taková, že dvakrát denně do parku vyráží něco okolo stovky obrovských terénních džípů různě naplněných turisty. Tímto vás ovšem nechci nijak odrazovat! Návštěva parku byl překrásný a nezapomenutelný zážitek – ke slonům a dalším exotickým zvířatům jsme se dostali na vzdálenost několika málo metrů.

Řidiče s jeepem si můžete pronajmout pouze sami pro sebe. Nám to tak bez zeptání zařídil „záhadný pán na telefonu“, kterého zmiňuji na začátku článku o v informacích ohledně cestování autem se soukromým řidičem. Na jednu stranu bylo fajn, že jsme se nemuseli při projíždění parkem ohlížet na cizí pasažéry. Na druhou stranu nám vadilo, že to v parku způsobuje tak trochu dopravní kolaps a není to zrovna ohleduplné k přírodě, aby jeden obrovský jeep pro více než 10 lidí byl využit dvěma rádoby buržoazními turisty. Když jsme pozorovali okolní jeepy s plnou posádkou, cítili jsme se trochu nemístně a trapně. Řidiče jeepu nám opět za skvělou cenu zajistil „záhadný pan na telefonu“.

Na co však vzpomínáme s daleko pozitivnějšími emocemi než na safari samotné, je ubytování v Red Elephant Safari Cottage. To byla totiž největší idilka z celé dovolené. Bylo to asi takhle… Představte si vyprahlou oranžovou zeminu s řídkým nízkým porostem a z ničeho nic krásný oplocený pozemek s obrovským mangovníkem, papájovým hájem, architektonicky jednoduchou budovou s klimatizovaným pokojem a jedním velice milým postarším správcem, který se o vás stará jak o vlastní děti. K tomu všemu jsme měli štěstí, že jsme byli jediní hosté a měli jsme tak celé ubytování pouze sami pro sebe. Sytě oranžové slunce zapadalo snad dvě hodiny a my měli všechen čas na světě na čtení a rozjímání. Vše se zdá, že na kilometry daleko není nic jiného než pustina, kromě přilehléhlo plotu národního parku, ke kterému se údajně sem tam přijdou podívat sloni, takže při troše štěstí je můžete pozorovat přímo z ubytování. Pan správce nám pak uvařil vynikající večeři a jako dezert se podávala zmrzlina. Ta samota. To ticho. Ten klid v duši… <3 Pro nás to byl highlight celého výletu na Srí Lanku!

TANGALLE

První týden strávený delšími přejezdy, raftingem, hikováním v horách, objevováním čajových plantáží a pozorováním slonů byl za námi a druhý týden jsme si naplánovali v plážovém stylu. Museli jsme se přesvědčit o pravdivosti všudypřítomných velmi pozitivních hodnocení jižních pláží Srí Lanky.

Po důkladné rešerši jsme si zvolili jako první zastávku městečko Tangalle kvůli, konkrétně kvůli pláži Goyambokka. Naštěstí můžu potvrdit, že recenze nemátly a byla to ta nejkrásnější pláž, jakou jsme do té doby kdy viděli. Tropická scenérie jako z Robinsona mám po týdnu stráveném ve vnitrozemí zcela vyrazila dech.

Ubytovaní jsme byli na jednu noc v Sanderling Silent Beach Cabanas v dochozí vzdálenosti přes přilehlou pláž z jihu. Doporučujeme vám projít se po městské pláži a procházku zakončit tuňákem v Mango Shade.

TALALLA

Pokud bychom měli vybrat nejkrásnější pláž s nejlepší atmosférou na Srí Lance, byla by to jednoznačně Talalla. Dodnes si dokážu barvitě vybavit ten nekonečný pás jemňoučkého písku z jedné strany omýván vysokými vlnami a z opačné strany lemován zeleným porostem. Zero hotelů, zero turistů, zero místňáků, zero všeho. 

V době naší návštěvy bylo přímo na pláži jediné ubytování, Talalla Beach Bungalows. Z našeho pokoje jsme to měli ani ne 40 kroků do moře. Bungalovy měla na starost mladá parta srí lanských rastafariánů milujících raggae, MJ a rum. Jeden večer jsme se na chvíli přidali k jejich malému mecheche a společně jsme si pobroukali několik ikonických songů od Boba Marleyho za doprovodu kytary.

Vedoucí rasta, do značné míry připomínající Ježíše, nám pomohl s organizací výletů a přesunů. Jeho kamarád nás vzal tuk tukem na výlet do 20 minut vzdáleného mořského chrámu ve městě Matara. Po prohlídce chrámu jsme se na přilehlé promenádě „vmísili“ mezi local people a s čerstvou kokosovou zmrzlinou v ruce, kterou jsme dopřáli i našemu řidiči, jsme pozorovali západ slunce a užívali si pohodovou večerní atmosféru s výhledem na oceán.

Na druhý den brzy ráno nás ten samý chlápek odvezl do Mirissa, kde nám vedoucí rasta domluvil výlet za pozorováním velryb za bezkonkurenční cenu.

MIRISSA

Termín „whale watching capital of the world“ se poměrně hodně zneužívá a ani obchodníčci v Mirissa si nenechali ujít příležitost jejich město takto korunovat (mj. jsme jej totiž viděli už i v Husavíku na Islandu a v Anacortes ve Washingtonu, USA).

Na co bychom především ale rádi upozornili, je absurdní šmelení s cenami za výlety za pozorováním velryb. Společností tyto výlety organizující je tady samozřejmě přehršel a ceny se mezi nimi liší. Nás ovšem nejvíce překvapilo, že i v rámci jedné společnosti má každý pasažér na palubě úplně jinou cenu odvíjející se zřejmě od toho, kde mu kdo výlet vnutil a na jaké ceně si potřásli rukou. Jednotná cena za lístek neexistuje. Skupina Čechů, se kterými jsme se seznámili o dva dny dříve na Talalla beach, měla lístky DVAKRÁT dražší než my. Museli jsme se smát, když jsme při naloďování zjistili, že společně poplujeme na stejné lodi.

Kromě toho bychom chtěli upozornit na velmi ale opravdu velmi náročné moře, které vás při pozorování velryb čeká. Píše se o tom všude a internetu v recenzích a my můžeme potvrdit, že to skutečně je pravda. Kuba byl asi jediný pasažér (z celkového počtu asi 60 lidí), který nezvracel. Někteří pasažéři na tom byli tak špatně, že prozvraceli celou cestu a na velryby neměli ani pomyšlení. Vyhněte se tedy JAKÉMUKOLI jídlu a zcela rozhodně odmítněte, pokud vám stejně jako nám podají ke snídani sendvič s šunkou a cibulí!

Mirissa je jinak proslulá pro vynikající podmínky na surf. Pokud však jako my tomuto sportu neholdujete, nezoufejte. Na hlavní pláži je spousta pěkných barů, odkud můžete sledovat kouzelníky na prknech s drinkem v ruce. No a večer dát třeba nějaký čerstvý seafood.

WELIGAMA

V této malé vesnici 15 minut od Mirissa jsme strávili noc na doporučení našeho kamaráda, který nám Weligama popsal jako méně turistickou Mirissa, avšak při zachování surfařského ducha. Skutečně je toto místo opět cílem surfařů (spíše však začátečníků) a má tady základnu i česká surfařská škola.

Potěšilo nás, že právě díky rozrůstající se komunitě mladých moderních turistů, expatů a surfařů tady bylo několik pěkných podniků, které nám svou nabídkou udělaly radost. Stačí otevřít Google Mapy a poohlédnout se po těch, které mají alespoň 4 hvězdičky. Matně si vzpomínám, že jsme zde měli (po 10 dnech) konečně kafe!

GALLE

Galle bylo našim posledním cílem na jihu, odkud jsme se až v den odletu vydali vlakem do Colombo na letiště. Lístky na vlak jsme si koupili pro jistotu již dva dny dopředu, jelikož se jedná o hodně vytížené spojení.

Celé odpoledne jsme strávili procházkou malebnými uličkami Galle Fort – starověké pevnosti vystavené v 16. století Portugalci. Vždy nás v Asii fascinuje, jak architektura z dob kolonizace dokáže člověka odpoutat od všudypřítomné místní kultury a přenést o několik set let zpět. Ani tady tomu nebylo jinak a návštěva stála rozhodně za to.

Poblíž našeho krásného ubytování Ging View Villa, kde jsme mimochodem měli možnost poprvé udělat kyselý ksicht při ochutnání durianu, jsme navštívili chovnou stanici želviček Sea Turtle Hatchery Mahamodara. Byli jsme edukováni jak probíhá jejich záchrana, jak a kdy želvy kladou vejce, jak rostou a jaká je jejich pravděpodobnost na přežití… Mizivá… 🙁

Poslední den před odletem jsme strávili na pláži Unawatuna, která měla být údajně nejkrásnější pláží Srí Lanky… No…ehm… Víte jak to s těmi názory na internetu bývá. Pláž byla sice možná pěkná, ale nejspíše o několik let dříve, než ji začli okupovat pronajímatelé lehátek a plážoví prodejci se vším možným. Co si budeme povídat, plážím Talalla ani Goyambokka to rozhodně nesahalo ani po zrnko písku.

Z jihu Srí Lanky máme sestříhané krátké „Beach Life“ video, kde se můžete o kráse výše zmínených míst přesvědčit sami.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *